Témata

DEVATERO PRO BEZPEČNOU EVROPU

1

Rizika migrace i rizika atmosféry strachu a nenávisti. Vidím bezpečnostní rizika, ale není možné je prezentovat prostřednictvím vyvolávání paniky. Můj úkol je lidi stmelit a uklidnit, nikoliv rozeštvat a lacině zneužít negativní společenskou atmosféru.

2

Evropa sjednocená, s reformací azylových procedur. Odpovědnost za řízení je na národních státech. EU musí v azylové politice hovořit jednotně. Musí mít společná pravidla a azyl jen pro toho, kdo je ochoten plně dodržovat pravidla daného státu.

3

Právo na azyl a pomoc pro mírumilovné. Je lidské být solidární s těmi, kdo naši pomoc skutečně potřebují. Právo na azyl nemůže požívat ten, kdo neprokáže svou totožnost a místní původ, nespolupracuje v azylovém řízení a nevyvrátí pochybnosti o bezpečnostním riziku.

4

Integrace s podmínkou respektování národních zákonů. Komu je přiznána mezinárodněprávní ochrana, musí si být vědom její dočasnosti za podmínky dodržování zákonů daného státu.

5

Evropa s vlastními bezpečnostními sbory. Odpovědnost za vnější hranici nelze ponechávat jen na dotčených národních státech. Neřešení problému dopadne na celou EU a její existenci. Potřeba silových jednotek je významná nejen pro ostrahu vnější hranice, ale i pro další naléhavé bezpečnostní situace.

6

Evropská spolupráce ve vytváření nárazníkových zón. Absolutně důležité je odlišit oprávněné žadatele od neoprávněných a účinněji navracet ty, kdo nemohou status mezinárodněprávní ochrany získat. Toto se musí odehrát právě na vnější hranici schengenského prostoru.

7

Samosprávy mají právo na informace, mají-li být připravené. Stát musí více a lépe komunikovat se samosprávami v koordinaci svých bezpečnostních plánů. Laciný populismus může v důsledcích vést až k pouličním válkám v českých městech. Stejně tak je nutné otevřeně popsat bezpečnostní rizika současného „stěhování národů“.

8

Ano evropské solidaritě. Členské státy EU musí spolupracovat na ostraze vnější hranice, poskytovat si plnou součinnost včetně policejní spolupráce a bezpečnostní koordinace.

9

Relokační mechanismus žadatelů o azyl – zatím ne. Dokud nebude Evropa chránit své vnější hranice, dokud nereformuje svá azylová pravidla a nebudou známa konečná čísla, nelze zavádět trvalý „bianko šek“ přerozdělování žadatelů o přiznání mezinárodněprávní ochrany.

EVROPSKÁ UNIE A NATO

Tlaky zpochybnění EU sílí. Zkratkovité úvahy bez ekonomicko-politického fundamentu se vrší. Ponechávám každému právo na názor, nabízím však dvě konkrétní skutečnosti. Ta první je praktická a regionální. Městu Táboru byly v letech 2007 až 2014 přiděleny dotace v celkové výši 1,1 mld korun. Z toho cca 90 %, tedy jednu miliardu korun, tvoří prostředky z EU. To je více než jeden roční městský účet hospodaření. Jestliže jsme z „Evropy“ inkasovali, a i v dalších letech budeme, bylo by opravdu trapné poté za sebou, takříkajíc s plnými břichy, bouchnout dveřmi. A ten druhý fakt? Ve středoevropském regionu žijeme již přes 70 let v míru. Je tomu tak také díky společné vojensko-bezpečnostní strategii. Na rovinu – podporuji setrvání České republiky v EU (očištěné od nesmyslných regulací a nadměrné byrokracie) i ve vojenských strukturách Severoatlantické aliance – NATO.

TRADICE ARMÁDY NA TÁBORSKU

Novodobá vojenská historie Tábora eviduje významnou účast v zahraničních misích IFOR, SFOR či KFOR například v Iráku a Afghánistánu. Armádní složky pomáhaly regionu při povodních a průběžně spolupracují s Integrovaným záchranným systémem, zejména s Policií ČR. Zařízení posádky Tábor je dle potřeby užíváno i ve prospěch škol či některých sdružení. Posádka vytváří sociální zázemí pro bývalé vojáky z povolání a vojenské důchodce. Je zřejmé, že dlouhodobý vývoj existence armády ve městě vedl k organickému splynutí vojenského i „nevojenského“ segmentu populace žijící na území Táborska. Vojáci prostě k Táboru patří, v současné době jsou přijímáni s respektem a vstřícně. Armáda městu a okolí prospívá a v novodobé historii spolupracuje se samosprávou ke vzájemnému prospěchu, nezávisle na momentálním politickém složení radnice. Tento trend má a bude mít moji maximální podporu.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

To, co nás v senátním obvodu nejvíce pálí, se dá rozdělit do dvou odlišných kategorií. Dálnice a rychlostní komunikace a proti tomu místní komunikace venkovské, i ty přímo v obcích.

Dálnice D3 je v současné době patrně nejrozestavěnější dálnicí v ČR. Je to priorita – linie, která v budoucnu nejenže propojí hlavní město přes Tábor s jihočeskou metropolí a následně Rakouskem ale vlastně celou republiku s jihem Evropy. Toto spojení je důležité i pro Středočeský kraj a ve vztahu k našemu senátnímu obvodu pro Českou Sibiř a Voticko. Pokud se týká komunikace R4, resp. dálnice D4 na Písecku, tam patrně přetrvává problém možnosti, či spíše nemožnosti čerpat evropské finanční zdroje. Nabízí se tedy varianta spolupráce se soukromým sektorem ve formě tzv. PPP projektů. O místních komunikacích se více zmiňuji v kapitole „Pro venkov“.

UŽIVATELSKY VLÍDNĚJŠÍ STÁT

Krátká, ale důležitá glosa: Dostávám otázku, jaký nový zákon bych v Senátu případně předložil. Odpovídám, že v tuto chvíli žádný. Náš právní systém je zavalen přemírou nepřehledných předpisů, které již normální člověk bez expertní pomoci takřka není schopen používat. Cesta je tedy ve zpřehlednění a zjednodušení v zájmu uživatelského komfortu občany. Ono se to tak trochu týká celého státu. Je přeregulovaný a pomalu to zasahuje do našich osobních svobod. Budu usilovat o jasný význam a užitečnost všech norem.

NE ÚLOŽIŠTI JADERNÉHO ODPADU NA TÁBORSKU A PÍSECKU

Mezi vytipovanými lokalitami pro uložení jaderného odpadu figuroval ještě nedávno prostor Magdaléna. Leží na katastrálním území Jistebnice, Božetic a Nadějkova v okresech Písek a Tábor. Zasahuje sem přírodní park Jistebnická pahorkatina. Průzkumné území pro úložiště se uvažovalo na ploše téměř 24 km2. V současné době byla tato lokalita ze seznamu uvažovaných míst vyřazena. Nicméně i nadále je nutné věc sledovat a držet se zásady, že je nepřípustné, aby vláda šla proti postoji dotčených samospráv obcí.

CESTOVNÍ RUCH - NAŠE PŘÍLEŽITOST

Náš senátní obvod je velmi pestrý. Lidmi i krajinou. Je to malebný kus země, která není negativně poznamenána působením velkých průmyslových podniků. I proto je vyhledávaným turistickým cílem pro své přírodní krásy, množství historických památek a dobré podmínky aktivního trávení volného času. Budoucnost cestovního ruchu vidím ve stabilizaci tzv. turistických oblastí. Vedle již déle existující Toulavy je tu velmi nadějná oblast Písecka. Dohromady je to potřebná protiváha příhraničním oblastem jižních Čech, výzva pro dojezdovou „pražskou“ klientelu. Nezapomínám ani na oblast Lužnice, tedy Veselsko, Soběslavsko nebo Bechyňsko, kde se také skrývají možné pracovní příležitosti i příliv kapitálu. Turistickým oblastem je třeba dát šanci politickou podporou ale i podporou legislativní. Jsou to věci ve světě vyzkoušené a fungující, podmínkou je spolupráce a vzájemná důvěra. Rozhodně budu v tomto směru aktivní.

CO POTŘEBUJE VENKOV

Místní komunikace - v minulem plánovacím období se na malé obce příliš nedostalo a v novém 2014- 2020 není alokována na místní komunikace ani koruna..... Řešením by bylo zavedení krajského dotačního titulu a zapojit se do prosazení navýšení finančních prostředků na MMR do programu POV.

Kanalizace a vodovody - jihočeský kraj svým dotačním titulem pravidelně vyhlašovaným v každém roce se snaží podporovat , ale je zapotřebí také navýšit tyto prostředky, které by podpořili rozvoj malých obcí do 2000 obyvatel.

Podpora vytváření pracovních míst - podpora malého a středního podnikání.

opravní obslužnost venkova – zachování obslužnosti malých venkovských regionů navrácení pevných jízdních řádů, provázanost spojů, zrušení spojů na zavolání.

Kultura a kulturní dědictví – podpora spolkové činnosti, festivalů, zapojení sousedních zahraničních partnerů.

Vesnice roku – zachování podpory ze strany kraje.

Základní školství – podpora škol a školek v návaznosti na inkluzi – podpora asistentů, mimoškolních činností .

Podpora místní produkce - krajská podpora venkovských nebo farmářských trhů ve městech. Revitalizace Orlické přehrady – zapojení se do řešení celého problému, zpracování studie proveditelnosti, navázání spolupráce s Povodím Vltavy – jako partnerem projektu.

FINANCOVÁNÍ OBCÍ

Chci usilovat o změnu rozpočtového určení daní (RUD) tak, aby města a obce nepřišly o motivační prvky. Novelu zákona č. 243/2000 Sb., která s jejich zrušením počítá, v prosinci 2015 schválila Poslanecká sněmovna. Podle ní se má od roku 2017 zvýšit podíl z DPH pro města a obce na 21,4 %, současně se však mají zrušit motivační prvky, které z daní z příjmů fyzických osob jdou samosprávám. Změna by ale pro řadu samospráv znamenala významný výpadek ve financování. V roce 2010 se samosprávám o 17 % snížil příspěvek na přenesenou působnost. Od ledna 2016 je sice valorizován, zvýší se však o pouhé 1 %.

DPH

Obce, podobně jako kraje, mají podíl na daňových výnosech dán zákonem o rozpočtovém určení daní. V případě DPH činí od začátku letošního roku u krajů 8,92 procenta a u obcí 20,83 procenta. V případě daní z příjmů představuje podíl u krajů také 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Velikost podílu obcí u obou daní by se ale měla srovnat na stejnou úroveň. Ministr financí by měl navrhnout zvýšení příjmu obcí na výnosech z daně z přidané hodnoty z 20,83 procenta na 23,58 procenta.

REGISTR SMLUV

Jeden velký problém. Tím samozřejmě je hrozba neplatnosti smlouvy, která nebyla řádně zveřejněna. Pro člověka, který si neprošel vedením malé obce, se může zdát tato připomínka jako malicherná. To, co se běžnému uživateli PC a internetu může zdát snadné a jednoduché, však může vyvolávat v malých obcích obrovské obavy. Stačí, když si dotyčný představí kontrolu projektu realizovaného v rámci určitého dotačního titulu. Kontroly těchto projektů neberou v potaz skutečnost, že člověk je tvor chybující. Přidávání dalšího možného zdroje chyb, kterým může nezveřejnění či chybné zveřejnění smlouvy být, výraznou měrou zvýší riziko vrácení dotace i penále. Pro řadu obcí by pak realizace projektů mohla být v konečném důsledku likvidační. Už nyní je možné najít řadu případů, kdy se obec dostala vrácením dotace za malichernou chybu v realizaci projektu do velkých finančních problémů.

VÝHERNÍ HRACÍ AUTOMATY

Obec, která je určitým garantem místního pořádku, by si měla zvolit sama a na základě svých znalostí a možností, zda hazard úplně zakáže nebo z části povolí. Obce by měly mít možnost volby. Úprava by měla odpovídat poměrům v dané obci. Každá samospráva má jinou geografii a je rozdíl, jestli je zákaz existence kasina nebo herny 150 metrů od školy nebo 150 metrů přes železniční koridor.

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

Pouze deset dnů dostanou samosprávy na připomínky k zákonu o sociálním bydlení. Byť se původně se mluvilo o tom, že už letos v létě zákon projedná vláda. Norma sice byla samosprávám dříve představena, úplně znění ale dosud neměly k dispozici. A to i přes to, že se sociální bydlení týká života všech obyvatel a už samotné zpracování předlohy mělo být výsledkem dohody klíčových ministerstev, obcí a měst. Shoda však nepanuje ani mezi resorty. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na nedávném jednání s MPSV, kterého se zúčastnili i zástupci Svazu měst a obcí ČR, opakovaně vzneslo řadu připomínek a dotazů k řešení, na které dlouhodobě požaduje a dosud nedostalo odpovědi. Samosprávám se samozřejmě nelíbí řešení "na sílu", kdy MPSV městům a obcím něco nařizuje, aniž by se snažilo o dohodu. Za naprosté minimum považuji například to, aby přidělení sociálního bytu bylo vázáno na to, že daný člověk v obci, od které požaduje sociální byt, má trvalý pobyt. Nesouhlasím s navrhovanou sankcí 1 milion korun, kterou by - při nesplnění povinností z oblasti sociálního bydlení - měly samosprávy zaplatit nezávisle na velikosti a rozpočtu, kterým disponují. Tak vysoká pokuta by pro malé obce, které nemají dostatečný bytový fond, byla likvidační. Je třeba poukázat na zásadní fakt, že stále není vyřešené financování sociálního bydlení. Nutné také je, aby byla garantována dostatečně dlouhá doba náběhu sociálního bydlení. Kromě už zmiňovaných peněz budou samosprávy potřebovat i čas na to, aby připravily dostatečný bytový fond pro sociální bydlení - postavily ho nebo zrekonstruovaly. Nezapomeňme, že sociální byt je z pohledu stavebně technického jeden, ale bude se lišit dle typu uživatele v závislosti na poskytování či neposkytování sociální péče. Zákon o sociálním bydlení by měl být funkční, finančně dlouhodobě udržitelný a motivační pro ty, kterým má sloužit. Sociální bydlení nelze redukovat na přídělový systém, musí jít o systém nástrojů sociální a bytové politiky, který pomáhá lidem v bytové nouzi. Zákon má nejen stanovit základní parametry sociálního bytu, ale i hlavní standardy tzv. sociální práce, navazující na prevenci ztráty bydlení a jeho udržení. Teprve v případě, že sociální dávky a sociální práce nebudou stačit k vyřešení bytové nouze, měl by člověk v obtížné životní situaci dostat sociální byt !

OPATROVNICTVÍ

Bezmála třináct set starostů a starostek z malých měst a obcí na sebe vedle řízení radnice přijalo i úlohu veřejných opatrovníků, čili asistentů nesvéprávných osob. Péči o potřebné vykonávají ve svém volném čase, zadarmo a na úkor obecních rozpočtů. Pokud člověk zbavený svéprávnosti nenajde oporu v rodině, přebírá zodpovědnost obec či město, ve kterém má trvalé bydliště, a coby veřejný opatrovník dbá na zdravotní stav, práva a zájmy svého chráněnce. Ve městech tuto úlohu obvykle zastávají pracovníci sociálních odborů, problém ale nastává v městečkách a obcích, které si nemohou na úřadě držet potřebný počet pracovníků.

Do městského rozpočtu ale přesto zasahuje provozními náklady, například pravidelnými přezkumy svéprávnosti. Ty tuzemské veřejné opatrovníky ročně vyjdou na 350 milionů korun – aniž by je kdokoliv uhradil.

Legislativa veřejného opatrovnictví se v posledních letech příliš nemění. Důležité bylo usnesení Ústavního soudu a ustanovení zákona o obcích (§ 149b odst. 3), které potvrdily, že výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku obcí je výkonem přenesené působnosti. Téma financování výkonu veřejného opatrovnictví samozřejmě provází mnoho otázek typu: Kolik financí je potřeba vyčlenit na jednoho sociálního pracovníka? Kolik opatrovanců by měl mít ve své agendě jeden opatrovník? Má opatrovnictví v malých obcích stále vykonávat starosta ?

LÉKAŘI

Ministerstvo zdravotnictví nově nabízí praktickým lékařům až půlmilionový grant. Žádat o něj mohou ode dneška ti, kteří si otevřou praxi v odlehlém regionu, kde dlouhodobě nikdo neordinuje. Polovina peněz půjde na vybavení ordinace, druhá na plat zdravotní sestry. Pro tento rok ministerstvo vyčlenilo částku 5 milionů korun. Na žádost krajů chystá resort podobný program i pro zubaře. Program MZ na podporu dostupnosti zdravotních služeb praktických lékařů

Seznam míst, kde by si mohli lékaři dotovanou ordinaci pořídit, je na webu ministerstva zdravotnictví. Jedná se většinou o města v příhraničních oblastech.

Problém je ve stáří praktických lékařů – průměrně jim je skoro 58 let a nemá je kdo nahradit. Teď zatím řešíme řídce osídlená území, ale brzy budeme řešit celou Českou republiku, protože lékaři postupně začnou odcházet do penze.

INKLUZE

S inkluzí, jak ji nařizuje nový školský zákon od září letošního roku, jsou spojeny finanční náklady pro školy. Především za platy asistentů pedagoga pro děti s lehkým mentálním postižením. Pokud školám kraj na tyto zvýšené náklady neposkytne finance, bude to velký problém.

 

Partner Partner Partner Partner